An interview with doc. Petra Tesařová, oncologist and co-author of NOP2030 on prevention (in Czech)

Jak by mohly pojišťovny (a lékaři) zvýšit motivaci svých pojištěnců a pacientů k účasti na sekundární prevenci, na současných programech screeningu (rakoviny prsu, rakoviny děložního čípku, rakoviny tlustého střeva)? Jaké jsou podle Vás bariéry v účasti na těchto screeninzích?

Optimální prevence v onkologii je, podle mého názoru, kombinace obecně doporučovaných preventivních opatření, primární prevence, týkající se především úpravy životního stylu a sekundární prevence nejčastějších nádorů v podobě screeningových programů a potom prevence individuálních rizik každého jednotlivce. Tato rizika vyplývají ze zdravotního stavu, individuálních rizikových faktorů jako je kouření, obezita atp. a také rodinné zátěže. Aby běžný občan porozuměl tomu, proč je důležité účastnit se screeningu a co mu může přinést, musí dostat takovouto komplexní informaci.

Protože riziko malignit stoupá s věkem, bylo by vhodné zaměřit edukaci týkající se sekundární prevence na populaci nad 40 let a upravit ji více na míru této věkové skupině. Screening prezentovat jako trendy přístup a využít k jeho propagaci známé osobnosti akceptované právě touto věkovou skupinou. Pokud má mít investice do prevence opravdu smysl, musí to být prevence ušitá na míru s individuálním přístupem, komplexním zhodnocením rizik doplněná například o nějakou pomůcku, jako je preventivní kalendář nebo preventivní budíček. 

Rozsáhlé vyšetřování neselektované populace pomocí nákladných zobrazovacích a laboratorních metod, jejichž výstupem má být potvrzení o momentální nepřítomnosti nádoru s efemerní platností by ruinovalo veřejné pojištění a nebylo žádným faktickým přínosem.

Jak by bylo možné zvýšit motivaci a počet žen, které přicházejí na screening rakoviny prsu pozdě, již tedy ve fázi metastáz, i přesto, že se profil stádií onemocnění rakoviny prsu v době diagnózy zlepšil na „včasný“? Je prevence ušitá na míru řešením nízké účasti na preventivních programech?

Z vývoje záchytu nových onemocnění u karcinomu prsu po zavedení screeningu ale víme, že procento nemocných přicházejících s generalizovaným nádorem se po zavedení screeningu dlouhodobě nijak nezměnilo. Část  populace volí pštrosí politiku, varovné známky nemoci ignoruje a přichází pozdě. Z vlastní zkušenosti vím, že ovlivnit tuto skupinu  nemocných je velmi obtížné, protože jejich postoje nejsou racionální. 

Jak by podle Vás bylo možné zvýšit vzdělání a osvětu občanů k primární prevenci onkologických onemocnění? Proč jsou podle Vás rozdíly v mortalitě na regionální úrovni a jak by bylo možné tento systém zlepšit? Jaká by podle Vás měla být role regionálních samospráv v nastavení systému prevence (především té primární) onkologických onemocnění?

I v naší společnosti se už objevuje trend dobře patrný například v USA. Populace se postupně rozděluje na dvě skupiny, jedna klade důraz na zdravý životní styl, upravuje jídelníček, vynechává některé potraviny například maso, lepek, sportuje, shání biopotraviny a v mnoha případech si tímto programem naplňuje většinu volného času. Druhá naopak vidí tyto aktivity jako extrémní, snižující její pohodlí a konzumující mnoho času a tak často raději nedělá nic. Optimální je ale určitý kompromis obou přístupů.

Právě v této rovině by tedy bylo vhodné nabízet programy na regionální úrovni. Starší dáma nebude chodit do fitness centra, ale vyrazí třeba ráda každý týden na nordic walking spojený s prohlídkou okolí města. Starší pán uvítá možnost  výletů na kole nebo kolektivních sportů v rekreačním modu. Vše s cílem zvýšit kondici a snížit váhu.

Vhodná by byla také pomoc s odvykáním kouření, s řešením obezity. Účastníky takového programu mohou vytipovat praktici. Rozdíly v mortalitě na regionální úrovni nesouvisí výhradně s úrovní prevence, ale také s dostupností a kvalitou onkologické péče. Především je třeba opustit současný přístup předstírání existence rovného přístupu k onkologické léčbě napříč republikou a analyzovat silné a slabé stránky jednotlivých pracovišť.

Jak by mohla nová vláda přispět ke zlepšení primární i sekundární preventivní péče onkologických onemocnění v zemi? Jak můžeme nejefektivněji využít EU prostředky k podpoře projektů zaměřených právě na onkologickou prevenci?

Rozhodně ve spolupráci s odborníky, nejen onkology, ale i orgánovými specialisty, kteří mají v rukou záchyt  jednotlivých onkologických diagnóz. Podpořit stávající dobře fungující screeningové programy a rozvinout případně další, například u karcinomu plic. Podpořit edukaci v rámci primární prevence na úrovni celostátní s využitím sdělovacích prostředků, na úrovni regionální v podobě preventivních programů s pomocí praktických lékařů a na úrovni pacientských organizací. Investovat do organizace časného záchytu zhoubného nádoru a návaznosti časného zahájení jeho léčby. Onkologie je akutní obor a čas významně ovlivňuje prognózu nemoci. Vytipovat slabá místa týkající se jednotlivých diagnóz, regionů, pracovišť a vytvořit programy ušité na míru, které by se o evropské peníze mohly ucházet.

Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. je klinická onkoložka a hematoložka na Onkologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, která se ve své onkologické praxi soustřeďuje především na pacientky trpící rakovinou prsu. Hodně sil věnuje také problematice rovné dostupnosti onkologické léčby v ČR. Je velmi aktivní v oblasti preventivních aktivit a programů, jež se zaměřují na správnou edukaci onkologicky nemocných pacientů a jejich příbuzných.