An interview with doc. Petra Tesařová, oncologist and co-author of NOP2030 on prevention (in Czech)

Prevention of oncological and cardiovascular diseases is a fundamental principle behind the healthy population, quality HLY (Healthy Life Years) and public´s health resources saved. Read an interview with doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. on how to motivate the patients to take part in the prevention programs (in Czech). 

 

 

Jak by mohly pojišťovny (a lékaři) zvýšit motivaci svých pojištěnců a pacientů k účasti na sekundární prevenci, na současných programech screeningu (rakoviny prsu, rakoviny děložního čípku, rakoviny tlustého střeva)? Jaké jsou podle Vás bariéry v účasti na těchto screeninzích?

Optimální prevence v onkologii je, podle mého názoru, kombinace obecně doporučovaných preventivních opatření, primární prevence, týkající se především úpravy životního stylu a sekundární prevence nejčastějších nádorů v podobě screeningových programů a potom prevence individuálních rizik každého jednotlivce. Tato rizika vyplývají ze zdravotního stavu, individuálních rizikových faktorů jako je kouření, obezita atp. a také rodinné zátěže. Aby běžný občan porozuměl tomu, proč je důležité účastnit se screeningu a co mu může přinést, musí dostat takovouto komplexní informaci.

Protože riziko malignit stoupá s věkem, bylo by vhodné zaměřit edukaci týkající se sekundární prevence na populaci nad 40 let a upravit ji více na míru této věkové skupině. Screening prezentovat jako trendy přístup a využít k jeho propagaci známé osobnosti akceptované právě touto věkovou skupinou. Pokud má mít investice do prevence opravdu smysl, musí to být prevence ušitá na míru s individuálním  přístupem, komplexním zhodnocením  rizik doplněná například o nějakou pomůcku, jako je preventivní kalendář nebo preventivní budíček. 


Rozsáhlé vyšetřování neselektované populace pomocí nákladných zobrazovacích a laboratorních metod, jejichž výstupem má v být potvrzení o momentální nepřítomnosti nádoru s efemerní platností by ruinovalo veřejné pojištění a nebylo žádným faktickým přínosem.


Jak by bylo možné zvýšit počet žen a jejich motivaci, které přicházejí na screening rakoviny prsu pozdě, již tedy ve fázi metastáz, i přes to, že se profil stádií onemocnění rakoviny prsu v době diagnózy zlepšil na „včasný“? Je prevence ušitá na míru řešením nízké účasti na preventivních programech?

Z vývoje  záchytu nových onemocnění u karcinomu prsu po zavedení screeningu ale víme, že procento nemocných přicházejících s generalizovaným nádorem se po zavedení screeningu dlouhodobě nijak nezměnilo. Část  populace  volí pštrosí politiku, varovné známky nemoci ignoruje a přichází pozdě. Z vlastní zkušenosti vím, že ovlivnit tuto skupinu  nemocných je velmi obtížné, protože jejich postoje nejsou racionální. 

Jak by podle Vás bylo možné zvýšit vzdělání a osvětu občanů k primární prevenci onkologických onemocnění? Proč jsou podle Vás rozdíly v mortalitě na regionální úrovni a jak by bylo možné tento systém zlepšit? Jaká by podle Vás měla být role regionálních samospráv v nastavení systému prevence (především té primární) onkologických onemocnění.


I v naší společnosti se už objevuje trend dobře patrný například v USA. Populace se postupně rozděluje na dvě skupiny, jedna klade důraz na zdravý životní styl, upravuje jídelníček, vynechává některé potraviny například maso, lepek, sportuje, shání biopotraviny a v mnoha případech  si tímto programem  naplňuje většinu volného času. Druhá naopak vidí, tyto aktivity jako extrémní, snižující její pohodlí a konzumující mnoho času a tak často raději nedělá nic. Optimální je ale určitý kompromis obou přístupů.

Právě v této rovině by tedy bylo vhodné nabízet programy na regionální úrovni. Starší dáma nebude chodit do fitness centra, ale vyrazí třeba ráda každý týden na  nordic walking spojený s prohlídkou okolí města. Starší pán uvítá možnost  výletů na kole nebo kolektivních sportů v rekreačním modu. Vše s cílem zvýšit kondici a snížit váhu.

Vhodná by byla také pomoc s odvykáním kouření, s řešením obezity. Účastníky takového programu mohou vytipovat praktici. Rozdíly v mortalitě na regionální  úrovni  nesouvisí výhradně s úrovní prevence , ale také s  dostupností a kvalitou onkologické péče. Především je třeba opustit současný přístup předstírání existence rovného přístupu k onkologické léčbě napříč republikou a analyzovat silné a slabé stránky jednotlivých pracovišť.


Jak by mohla nová vláda přispět ke zlepšení primární i sekundární preventivní péče onkologických onemocnění v zemi? Jak můžeme nejefektivněji využít EU prostředky k podpoře projektů zaměřených právě na onkologickou prevenci?

Rozhodně ve spolupráci s odborníky, nejen onkology, ale i orgánovými specialisty, kteří mají v rukou záchyt  jednotlivých onkologických diagnóz. Podpořit stávající dobře fungující screeningové programy  a rozvinout případně další, například u karcinomu plic. Podpořit edukaci  v rámci primární prevence na úrovni celostátní s využitím sdělovacích prostředků, na úrovni regionální v podobě preventivních programů s pomocí praktických lékařů a na úrovni pacientských organizací. Investovat do organizace časného záchytu zhoubného nádoru a návaznosti časného zahájení jeho léčby. Onkologie je akutní obor a čas významně ovlivňuje prognózu nemoci. Vytipovat  slabá místa, týkající se jednotlivých diagnóz, regionů, pracovišť a vytvořit programy ušité na míru, které by se o evropské peníze mohly ucházet.

 

Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. je klinická onkoložka a hematoložka na Onklogické klinice, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, která se ve své onkoligcké praxi soustřeďuje především na pacientky trpícími rakovonou prsu. Hodně sil věnuje také problematice rovné dostupnosti onkologické léčby v ČR. Je velmi aktivní v oblasti prevenitnvích aktivita a programů, jež se zaměřuji na správnou edukaci onkologických nemocných pacientů a jejich příbuzných. 

 

About Amcham

Show
country profile

Twitter feed