Hospodářské noviny_František Dostálek: Lidé i firmy se bojí, co bude. Kvůli vládě

HN: Policie obvinila vašeho předchůdce v křesle prezidenta Americké obchodní komory Ronalda Adamse z korupce. Řešili jste to?

My se tím zabýváme už od pondělí, když jsme se to dozvěděli. Pro naše členy jsme k tomu vydali zprávu. Opakujeme v ní, jak se věci udály, a konstatujeme, že chceme, aby se ten případ vyřešil korektně, podle pravidel, rychle. Tím, že se jedná o amerického byznysmena, je pravděpodobné, že se o to, co se tady děje, bude zajímat i zahraničí.

HN: To by byl nepříjemný problém, kdyby se ukázalo, že Adams byl zapletený do úplatků. V posledních letech jste se profilovali jako bojovníci s korupcí, lobbovali jste třeba za nový zákon o veřejných zakázkách. Budete v tom pokračovat?

Pokud jde o sféru veřejných zakázek, nedá se říct, že je všechno vyřešené. Nový zákon byl první krok, zůstává ale ještě spousta práce. Přemýšlíme teď o tom, jak pomoct zavedení pravidel do praxe, chybí praktické pokyny pro zadavatele, jak to dělat. V krajských či městských úřadech sedí spousta lidí, kteří nemohou mít s novou legislativou dost zkušeností.

HN: Co pro ně můžete udělat?

S ministerstvem pro místní rozvoj se domlouváme třeba na tom, že bychom mohli zaplatit nějaký manuál, který by to pomohl řešit.

HN: A nebudete teď zase na čas víc tlačit ekonomická témata?

Je několik oblastí, které by měly vést ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. Předně to je věda a výzkum. Vláda se tím sice zabývá, ale pořád je tu potenciál, aby vznikala další výzkumná centra, aby myšlenky vědců podpořily hlavně exportní byznys. Další problém je, že není využit potenciál republiky a hlavně Prahy z pohledu turistiky. Praha nedělá dost pro to, aby se stala sídlem mezinárodních firem, jsou tu omezené možnosti pro kongresovou turistiku. Do roku 2008 se dalo dohadovat, zda ekonomika roste díky, nebo navzdory vládě. Teď ale přišla recese a další roky budou v celé Evropě těžké. V takové situaci je kvalita vlády a státní správy mnohem důležitější než v době růstu. A kvalita státní správy v Česku není moc dobrá.

HN: Co by tedy vláda měla dělat, aby se ekonomická recese nezhoršila?

Větší transparentnost a větší stabilita. Tím dnes trpí jak podniky, tak občané. Není jasné, co bude za rok či dva. Dlouho se hovořilo o daňové reformě, chystala se, teď je ale odložena na rok 2014 a kdoví, jak to nakonec bude vypadat. Byla by třeba i lepší komunikace vlády. To, že Česko má na rozdíl od okolních států mírně negativní růst HDP, je kvůli poklesu spotřeby. A nižší spotřebu vyvolává právě strach z budoucnosti. Všechny změny musíte vysvětlovat, a to chybí.

HN: Vy hodně cestujete po Evropě. Opravdu je to u nás tak zlé?

Je těžké porovnávat Česko s orbánovským Maďarskem či Polskem, které má větší, méně proexportně orientovanou ekonomiku. Obecně se tu ale málo využívá potenciálu, který Česko mělo. Z analýz ČNB vychází, že kompetitivní výhodu, jakou byla třeba ještě v 90. letech vyšší produktivita práce, jsme postupně ztratili a dnes na tom Slováci ani Poláci nejsou o moc hůř. I tady je ale na vině hospodářská politika, ne vždy se totiž dokážeme zaměřit na dlouhodobou prosperitu.

HN: Pojďme konkrétně. Jak by se měla zlepšit česká věda?

Peníze by měli dostávat hlavně ti, kteří mají výsledky. Jsou to vědecká centra. Je to podpora start-upů, malých podniků, z jejichž myšlenek a inovací se mohou zrodit velké firmy. A samozřejmě to je kvalita školství, ambicí státu by mělo být, aby aspoň jedna z technických univerzit byla mezi stovkou nejlepších škol na světě.

HN: A co lákání zahraničních investorů? Měly by se vrátit investiční pobídky a daňové úlevy, jak je nabízel CzechInvest za vlád ČSSD?

Investiční pobídky měly nakonec kladný výsledek. Teď by se ale měl klást důraz na projekty s vyšší přidanou hodnotou. Jasná podpora a pobídky tam, kde to stát chce mít, by měly být. Už jen proto, že o investory se bude ve střední a východní Evropě čím dál víc soutěžit. Když se podívám na Rumunsko nebo na Bulharsko, jejich mzdové náklady jsou poloviční oproti těm v Česku, takže my bychom měli soutěžit o atraktivitu v něčem jiném.

HN: Češi by se tedy měli přestat poměřovat jen se svým okolím a začít si všímat i toho, co se děje víc na jihu?

Zcela určitě. Postupem času bude jihovýchodní Evropa stále atraktivnější pro investory. Není náhodou, že asijští investoři, hlavně z Číny, se teď v našem regionu dívají především na jihovýchodní Evropu. Berou ji jako příležitost, kde dělat byznys v EU. Například Huawei má v Rumunsku středisko sdílených služeb pro celou Evropu.

HN: Platí to i pro české exportéry?

Ten region bude naším konkurentem z pohledu lákání investic, ale ne exportně. Pro české podnikatele jsou zajímavější země jako Rusko, Indie, Brazílie. Často se zapomíná na Afriku.

HN: V Africe vidíte šanci?

To je ekonomicky velmi zajímavě rostoucí kontinent. Český byznys v tom dělá chybu. Je ke zvážení, zda by se neměla objevit i ve vládní proexportní strategii. Velký zájem tam mají Číňané, těm však jde hlavně o zdroje surovin, takže dobré příležitosti tam ještě existují.

FRANTIŠEK DOSTÁLEK (62)

Rodák z Uherského Hradiště vystudoval VŠE a začínal v 70. letech v podniku Koh-i-noor Praha. Od roku 1990 pomáhal budovat českou pobočku KPMG, jedné ze čtyř největších poradenských firem světa. Od roku 2001 byl jejím řídícím partnerem, dnes je šéfem KPMG pro celou střední Evropu. Letos v červnu se stal prezidentem Americké obchodní komory. Vlivná organizace sdružuje a zastupuje zájmy desítek nejen amerických koncernů a firem, jako jsou 3M, Accenture, Coca-Cola, Honeywell, Johnson & Johnson, Microsoft, ale jejími členy jsou i české pobočky evropských podniků Skanska, T-Mobile či Vodafone.