EurActiv.cz_Konkurenceschopnost ČR: Vládní strategie vyvolává naději

Pokud se plány obsažené ve strategii mezinárodní konkurenceschopnosti, jejíž podobu schválila koncem září vláda, podaří skutečně zavést, mohla by v mezinárodních žebříčcích konkurenceschopnosti Česká republika zamířit směrem vzhůru. V současné době je ale trend spíše opačný. Jak vyplývá ze zatím posledního březnového hodnocení Světového ekonomického fóra, Česko se v žebříčku konkurenceschopnosti propadlo oproti roku 2010 z 36. na 38. místo.

Přestože optimistů v souvislosti s různými vládními strategiemi není v tuzemsku zrovna nadbytek, o plánu na posílení konkurenceschopnosti, jehož zavádění má koordinovat ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), mnozí hovoří jako o dobré příležitosti.

Vřelého přijetí se strategii, k jejímuž obsahu MPO letos otevřelo veřejnou konzultaci, dostalo i ze strany OECD a Evropské komise. Doma pak dokument podpořila nejen vláda, ale i opozice a sociální partneři. Pozitivní reakce se materiál během prosincové diskuse podnikatelů s náměstkem ministra průmyslu Martinem Tlapou dočkal i ze strany firem sdružených v Americké obchodní komoře. Podle šéfa AmCham Westona Staceyho „komora strategii silně podporuje“.

Strategie nevznikla v izolaci

Naději, že materiál, který počítá mimo jiné se zkvalitňováním podnikatelského prostředí, zjednodušením komunikace s úřady, efektivnějším a koncepčnějším vynakládáním veřejných prostředků nebo podporou inovativních firem, nespadne pod stůl a mohly by se jím řídit i příští vlády, posiluje i to, že je navázán i na další strategické dokumenty. Z dokumentu přímo vychází Exportní strategie ČR, kterou rezort zveřejnil koncem října a jejímž hlavním cílem je diverzifikace vývozu, a díky komunikaci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) má mít materiál výrazný vliv i na to, co bude Česká republika v novém programovacím období na roky 2013-2020 financovat z evropských fondů (EurActiv 18.5.2011).

Strategie je navíc provázaná i s Národním programem reforem, který Česko (stejně jako ostatní členské země EU) posílá každým rokem do Bruselu. V programu stát Evropskou komisi informuje o reformních opatřeních, s jejichž pomocí chce naplnit cíle vycházející z unijní strategie Evropa 2020.

Zaostřeno na implementaci

Další v Česku zatím příliš nevídanou novinkou je důraz na důkladnou implementaci celé strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. Výsledky konkrétních opatření mají být měřitelné, má být stanoven harmonogram implementace a jasně má být také určeno, kdo bude za zavádění jednotlivých opatření odpovědný. Také to, že za implementaci nemá odpovídat jen jeden rezort, nebývá v ČR obvyklé. 

MPO chce navíc jako koordinátor vyvíjet na jednotlivé rezorty zvláštní tlak. Plnění reformních kroků má být pravidelně vyhodnocováno a úřad chce výsledky zveřejňovat v podobě zpráv o implementaci. Doufá, že publikování hodnocení na internetových stránkách vyvolá zájem médií a následně i veřejnou diskusi. Ministerstva, která by své úkoly neplnila, by pak své chování musela veřejně odůvodňovat.

Zprávy chce MPO v prvním roce (strategie je koncipovaná na roky 2012-2020) zveřejňovat jednou za čtvrt roku, v dalších letech pak půlročně. Vyšší frekvenci ministerstvo odůvodňuje tak, že si rezorty musí na nový režim zvyknout, a musejí cítit, že jsou pod tlakem.

V neposlední řadě o významu, který vláda strategii mezinárodní konkurenceschopnosti přikládá, svědčí i to, že má být za její implementaci odpovědný přímo předseda vlády.

Článek vznikl ve spolupráci s Americkou obchodní komorou v ČR.